Já
Kdysi dávno jsem dostal (společně s Evou) od Nejvyššího příkaz: Milujte se a množte se! Dělal jsem co jsem mohl; důkazem je ostatně každý z vás. Poslední desetiletí se mi ale zdá, že to nějak vázne. Ta první půlka příkazu, ta by celkem šla. Ale když dojde na problémy v té druhé půlce, moji potomci se řítí do průšvihu a přestávají komunikovat.
Rád bych své potomky nějak podpořil. Proč právě já?
- Já jsem ten, kdo to všechno počal. Připouštím, že pozici Pána Tvorstva jsem ztratil, a upřímně řečeno jsem rád, že se mohu o tu odpovědnost za Tvorstvo s někým podělit. Ale to přece neznamená, že už nemám co říci k početí!
- Jsem také první, kdo vyzkoušel jakousi asistovanou reprodukci. Někdy to jinak nejde.
- Ne všechno se mi povedlo, přiznávám. Ne všechno jsem dobře zvládl. Například jsem se nezajímal o dění kolem sebe, nehledal jsem kvalitní informace. Spolehl jsem se na informace od Evy... a jak jsem dopadl...
- Je to moje hloupost, že jsem s Evou víc nediskutoval. Ale není pravda, že jsem to jablko snědl bez hlesu, jak to obvykle popisují: „..vzala z ovoce jeho a jedla; dala také i muži svému s sebou, a [on] jedl“. Já tušil, že z toho bude pěkný malér a přesvědčoval jsem Evu, že je kolem jablek dost, tak proč zrovna musíme jíst tohle. Jenže ona si stála na svém, zkoušela na mne všechno možné, až jsem nakonec podlehl. Než poslouchat naléhající a brečící ženskou, to radši kývnu na všechno. Já byl ale v jiné situaci. Žádný muž, který by mne podpořil, kolem nebyl - když nepočítám Nejvyššího. Dneska je to jiné; v tuto chvíli jsou na internetu statisíce chlapů a radí si a diskutují spolu o všem možném. Proč ne o nedařících se snahách o potomstvo?
- Asi jste si všimli, že mám jen sedm spermií. Ale mně to stačí. Pojmenoval jsem si je, vycvičil, a mám je plně pod kontrolou. Co chtít víc?
- Jsem nejstarší VIP osoba na světě; o nikom snad není tolik vtipů jako o mně. A já jsem rád. Když už ten život není legrace, tak ať je to aspoň sranda.
Adam
Za tuto oslavnou báseň Adam děkuje prof. Jaroslavu Malinovi
Žižka a adamité
Pravda je prý odvěká,
že
šaty dělají člověka.
Adamité z jihu Čech
vymysleli
hambatý naháčů cech.
Zeman Žižka byl však pruderní,
přimhouřil sice jedno oko, ale
vyžadoval aspoň roušku bederní.
Obával se také, že by se mohli nachladit,
proto
je nechal v zájmu jejich zdraví upálit…
Adamité, jako všichni lidé, se v popel obrátili,
nebyla to však jejich „Konečná“,
díky Adamu ČR se na jih Čech zase navrátili.
