Jednou z cest, jak se může dítě dostat do adopce, je utajený nebo anonymní porod. Adam tuto možnost velmi vítá, považuje ji za velmi humánní cestu, jak může bližní v nouzi pomoci bližnímu v jiné nouzi: žena, k níž přišlo dítě nevhod, ale záleží jí na tom, aby se mělo co nejlépe, ho může předat těm, kdo na něj čekají, ale ono nepřichází.

Český právní řád s těmito možnostmi počítá, bohužel je ale proces právnicky nedotažen a vzniká kolem spousta problémů. Jak jsme se dozvěděli na semináři spolupořádaném Ministerstvem práce a sociálních věcí, zádrhel je v tom, že „novela zákona byla provedena jen v oblasti práva veřejného, bez důsledného domyšlení právních následků takové úpravy“, např. určení, v jakých případech se odtajní informace o matce, jak má s údaji zacházet např. matrika či zdravotní pojišťovna rodičky, jak je to s právem otce, co bude s dítětem, když nebude vhodné do adopce, atd…

Nabízíme popis postupu, využívaný ve FN Plzeň. Děkujeme za něj paní Štěpánce Špilarové.  

Problematika utajeného a anonymního porodu v ČR a ve FN Plzeň

V dnešní době má těhotná žena několik možností, jak situaci řešit. Pokud si chce dítě nechat a starat se o něj, žádný problém nevzniká. Horší je situace, kdy je dítě neplánované a následně i nechtěné, budoucí matka tak může vidět jen málo řešení. Nejvíce známé je bohužel nejspíše umělé přerušení těhotenství. Jen málokterá matka v této situaci ví o dalších a mnohem lepších možnostech, jak se dítěte „zbavit“, aniž by je ohrozila na životě. Jednou z nabízených pomocí je institut utajeného porodu. Je důležité podotknout, že utajený porod se nerovná porodu anonymnímu, i když je to tak často v médiích prezentováno. Při utajeném porodu jsou totiž iniciály ženy známy, ale utajeny, na rozdíl od porodu anonymního, kde o ženě žádné informace nejsou poskytnuty. Setkala jsem se s názorem veřejnosti, že tyto dva termíny naprosto splývají v jeden, což není dobře.

Při příjmu k hospitalizacikaždé rodičky, která jde k porodu na naší gynekologicko – porodnické klinice v Plzni je zapotřebí předložení občanského průkazu, průkazu pojištěnce v ČR, případně předložení těhotenské průkazky, kde je adresa registrovaného obvodního gynekologa dané klientky a vystavení termínu mateřské dovolené. Do dokumentace se zadává rodné číslo ženy, typ pojištění, vystavení mateřské dovolené, případně pracovní neschopnosti a to je zcela běžné u každé rodičky, kdy je vše řádně zaznamenáno do dokumentace a dokumentace je po propuštění z hospitalizace založena do archivu dané porodnice.

U příjmu ženy, která má zájem o utajený porod je postup následující: je jí přiděleno náhradní rodné číslo, náhradní příjmení:XXX, náhradní jméno:YY a pod těmito symboly je vedena celá dokumentace. Po propuštění z hospitalizace, a to je na naší klinice při fyziologické graviditě a termínovém porodu po 72 hod od data a hodiny porodu, je celá dokumentace zapečetěna a není přístupna nikomu z veřejnosti, či zdravotnického personálu. Tato pravidla by měla ale platit v podstatě po celé České republice.

Utajený porod

Utajený porod existuje od 1. září 2004. Je umožněn v situaci, kdy matka dovršila osmnácti let, není vdaná ani rozvedená kratší dobu než 300 dnů a nemá cizí státní občanství. Nezletilá matka o utajení své totožnosti požádat nemůže, neboť jde o takový právní úkon, k němuž nemá způsobilost dle § 9 Občanského zákoníku. Zcela klíčové není, zdali je žena provdaná. I když totiž provdaná není, ale otec uznal otcovství /2 domněnka/, má tento otec rodičovská práva a povinnosti vůči dítěti. Utajovaný porod může být proveden buď přímo v porodnici, nebo v zařízení tomu určeném, jak jsem se již zmiňovala. V prvním případě žena požádá o utajený porod před termínem porodu v porodnici, nebo v zařízení tomu určeném. V prvním případě žena požádá o utajený porod před termínem porodu v porodnici, v níž plánuje rodit. Popřípadě o něj žádá až při samotném příjmu na porodní sál.

Ve druhém případě žena přijde do zařízení v době, kdy příznaky těhotenství ještě nejsou viditelné. V zařízení je pod odborným dohledem a stráví zde zbytek času, který jí zbývá do porodu. Celý pobyt si ženy platí samy. V ceně je zahrnuto ubytování a pravidelná strava hospitalizované ženy. Pokud by neměla na úhradu pobytu dostatek financí, po předložení potvrzení je má zcela hrazený z prostředků nadace, která byla pro tento účel založena. Jak jsem se již zmiňovala je podobný postup jako ve FN Plzeň v celé České Republice a to, že pak samotný porod je evidován pouze v daném zařízení a může probíhat pod smyšleným jménem rodičky.

Zařízení pro utajený porod

Utajený porod je dnes možný ve všech zařízeních, které poskytují zdravotní péči související s porodem. Lze rodit i v některých kojeneckých ústavech a několika centrech, které jsou také ve spolupráci s porodnicemi. Díky dobré spolupráci je velké množství porodnic k takovému postupu zařízeno. V podstatě každá porodnice by ale měla být na utajený porod připravena. Kromě porodnic však existují i zařízení v ČR, v nichž je možný utajený porod. Mezi nejznámější patří například Dětské centrum SLUNÍČKO v Liberci, Dětský domov v Aši, Kojenecké a dětské centrum-zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ve Valašském Meziříčí.

Postup při utajovaném porodu

Při příchodu na příslušnou ambulanci porodnice, nebo při příchodu na porodní sál rodička uvede, že si přeje rodit utajeně. Veškerý personál, který se setkává s pravými iniciálami takové rodičky, je povinen o nich zachovávat mlčenlivost.

Aby se žena setkala v porodnici s co nejmenším počtem lidí, určí se jeden gynekolog, který bude mít ženu společně s porodní asistentkou po celou dobu v péči. Ten vyplní také dokumenty potřebné k utajenému porodu. Mezi listiny patří především návod, jak postupovat při utajeném porodu, jelikož prosba o něj bývá ojedinělá a málokdo si bude pamatovat všechny záležitosti. Žena musí také vypsat písemnou žádost o utajený porod, jejíž kopii si s vynecháním identifikačních údajů ponechá u sebe. Lékař s porodní asistentkou žádost zkontrolují a podepíší. Skutečné jméno, příjmení a datum narození ženy je ve zdravotnickém zařízení vedeno odděleně od zdravotnické dokumentace spolu s písemnou žádostí o utajení.

Na hlášení o novorozenci, kde jsou vyplněny údaje o novorozenci, a jiné dokumenty se místo jména rodičky píše utajený porod, jeho číslo a rok. Také je sepsáno prohlášení pro potřeby zdravotní pojišťovny, aby mohl být porod hrazen z veřejného pojištění. To je poté společně s žádostí o utajený porod a s pravdivou identifikací rodičky vloženo do prázdné obálky, na níž je nápis: „Utajený porod“. Jak jsem se již také zmiňovala, obálka se uloží do trezoru daného zařízení a po porodu se nerozlepená přiloží do chorobopisu daného zařízení. Celá dokumentace se poté zapečetí a uloží a otevření může být uskutečněno jen nařízením soudu.

Až do porodu si rodička může rozmyslet, že porodí bez utajení. V takovém případě se sepíše prohlášení, které je na druhé straně listu její kopie Žádosti o utajený porod. Toto prohlášení podepíše společně se dvěma zdravotnickými pracovníky, kteří jej svými podpisy ověří.

Péče o dítě po utajeném porodu

Po porodu je žena hospitalizována na gynekologickém oddělení, u nás na oddělení konzervativní gynekologie, nikoli na oddělení šestinedělí, a jakmile její stav dovolí, je z porodnice propuštěna (zmiňovaných 72 hod po porodu).

O dítě se od jeho narození starají sestry neonatologického oddělení. Právně je ale stále přisuzováno matce. Jelikož ta je však utajená, tak o všem, co je spojeno s péčí o dítě, musí rozhodnout soud. Ten například určí, do kterého kojeneckého ústavu bude novorozenec umístěn po propuštění z porodnice. Tento úkon se nazývá předběžné opatření dítěte do 24 hodin. Rozhodování o dítěti je ale složité, a i když se tyto záležitosti řeší přednostně před ostatními případy, průběh je v praxi stejně pomalejší. Kdyby totiž porod proběhl bez utajení a matka by poté chtěla dát své dítě k adopci, rozhodla by o všem sama a stačil by pouze její souhlas s podpisem.

Protože je v případě přání utajeného porodu známa anamnéza biologické matky, může dítě pojmenovat. Její anonymita je samozřejmě zachována. Když matka nedá dítěti z jakéhokoli důvodu jméno, přidělí mu jej soud. Po porodu není matka svého potomka zapsána do jeho rodného listu. Dítě je dáno do kojeneckého ústavu, a jestliže se po šesti týdnech jeho narození vzdá matka rodičovských práv, je dítě (umožní-li to zdravotní stav) dáno k adopci. Ve většině případů se tak stává a pak se postupuje zákonnou cestou, určenou k osvojení. Odvolat souhlas lze do doby, než je dítě umístěno na základě rozhodnutí do péče budoucích osvojitelů. Pokud matka či otec nedají souhlas k osvojení, ale během šesti měsíců soustavně neprojevovali opravdový zájem o dítě – pravidelně jej nenavštěvovali neplnili vyživovací povinnost k dítěti a neprojevují snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohli osobně ujmout péče o dítě, je možné osvojení i bez souhlasu biologických rodičů. Dítě tedy přechází do preadopční péče.

V tomto období se ověřuje jestli je rodina, která o adopci projevila zájem, pro dané dítě vhodná. Před rozhodnutím soudu o osvojení musí být dítě nejméně po dobu tří měsíců v péči budoucího osvojitele, a to na jeho náklad. Pokud by rodina, která dala souhlas s osvojením, chtěla vzít tento souhlas zpět, může tak učinit do doby, než je dítě v preadopční péči nebo do doby, než proběhl celý osvojovací proces. Pokud požádá o zrušení adopce po tomto období, soud jí již nevyhoví z důvodu ochrany zájmů dítěte ( psychická újma – střídání rodin, prostředí).

Zákony týkající se utajovaného porodu jsou nedokonalé

S účinností od 1. 9. 2004 je umožněn porod s utajením totožnosti matky pomocí zákona č. 422/2004 Sb. ze dne 10. 6. 2004, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Právo porodu je plně věci ženy - matky a role otce zde je nulová.

„Žena s trvalým pobytem na území České republiky, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, nejedná-li se o ženu, jejímuž manželu svědčí domněnka otcovství (§ 51 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině) má právo na zvláštní ochranu svých osobních údajů. Zdravotnické zařízení je v takovém případě povinno vést zdravotní dokumentaci v rozsahu péče související s péčí a porodem, jejíž součástí jsou osobní údaje této ženy nezbytné ke zjištění anamnézy a údaje uvedené v § 67b odst. 2 písm. b). Jméno a příjmení ženy je vedeno odděleně od zdravotnické dokumentace spolu s písemnou žádostí podle věty první, datem narození a datem porodu.

Otevření takto zapečetěné zdravotnické dokumentace je možné jedině na základě rozhodnutí soudu. Lékaři a příslušníci zdravotnického personálu, kteří v rámci výkonu lékařské péče přišli do styku s osobními údaji ženy podle věty první, jsou povinni o nich zachovat mlčenlivost. Ustanovení § 67b odst. 10 a 11 se nepoužijí.“ (Ustanovení § 67b odstavec 20 zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů).

Otázkou je, zda svolení utajovaných porodů zákonem č. 422/2004 Sb. vede ke snížení počtu interrupcí, k vraždám novorozence matkou a případům opuštění dítěte. Ve většině případů jde totiž o patologické jevy a tyto matky stěží budou schopny dostavit se k porodu do zdravotnického zařízení a požádat o utajení své totožnosti.

V případě porodu s utajenou totožností dítě právně matku má až do okamžiku, kdy bude nezrušitelně osvojeno. Žena, která dítě porodila, je i jeho zákonnou zástupkyní, jenom u porodu není známa její totožnost. Dítěti je do doby, než je umístěno do náhradní rodiny, ustanoven opatrovník podle § 83 ZOR. V případě příjmení dítěte vzniká zákonný problém. Současně novelizované ustanovení § 14 zákona č. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů totiž počítá s tím, že dítě bude do matriky zapsáno bez údajů o matce, ale vzhledem k tomu, že dítě stále matku má, je zapsáno pod jejím příjmením. Podkladem pro toto tvrzení je znění ustanovení 14 zákon č. 301/2000 Sb. Dle zmíněného zákona se do knihy narození zapisuje:

a) jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte,

b) datum a rok narození dítěte,

c) rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte,

d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů

Avšak v případě, že matka dítěte požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, údaje o rodičích (uvedené pod písmenem d) se do knihy narození nezapisují. Žena, která požádala o utajení své totožnosti v souvislosti s porodem, stále právně matkou Zůstává. Její totožnost byla při porodu sice zjištěna, zdravotnická dokumentace však podléhá zvláštnímu režimu utajení. Z dikce zákona také není jasné, z jakých důvodů by bylo možné zapečetěnou dokumentaci rozevřít a kdo je oprávněným subjektem k podání návrhu. Aby se tedy zachovalo opravdové utajení, mělo by dítě být zapsáno bez uvedení svého příjmení.

Stejně jako při odložení dítěte do babyboxu, také při utajeném porodu dochází k porušení článku 7 Úmluvy o právech dítěte, podle něhož je každé dítě registrováno ihned po narození a má od narození právo na jméno, právo na státní příslušnost, a pokud je to možné, právo znát své rodiče a právo na jejich péči.

Dítě, jehož matka požádala o utajení své totožnosti v souvislosti s porodem, má sice právně matku a její totožnost je známa, ale utajena. Pokud jde o otcovství, pak tato právní úprava nerespektuje právo otce na zjištění jeho otcovství, neboť se otcem vůbec nepočítá. Lze vážně uvažovat o tom, že by kterýkoli muž mohl zajít na matriční úřad a prohlásit, že je otcem tohoto dítěte, protože prohlášení matky není třeba. Otcovství ale nemůže být určeno bez toho, že by bylo právně určeno mateřství. Určení otcovství by bylo možné jen na základě III. domněnky v soudním řízení (srov. § 54 ZOR).

Hlavním smyslem úpravy porodu s utajenou totožností matky bylo, aby dítě mohlo vyrůstat v náhradní rodině a dostalo se do této rodiny co nejdříve. Touto možností se tedy předpokládá, že všechny tyto děti budou velmi rychle osvojeny. Nezrušitelně však lze osvojit pouze dítě starší jednoho roku (§ 75 ZOR). Nejméně jeden rok nebude tedy dítě mít v rodném listu zapsány rodiče. Je však třeba položit si otázku, co když dítě nebude nezrušitelně osvojeno? Co když se narodí dítě postižené nebo dítě jiného etnického původu, o něž nebude zájem je osvojit? Tyto děti odsuzuje tato právní úprava k celoživotnímu traumatu dítěte - umělého nalezence.

Anonymní porod

Anonymní porod by byl vlastně porodem utajovaným s tím rozdílem, že rodička z nějakého důvodu odmítá ve zdravotnickém zařízení, kde přišla porodit, sdělit jakékoli údaje o své osobě. O anonymním porodu se diskutuje, jak by mohl probíhat, ale zatím není svolen – není totiž možné pečovat o ženu, aniž by nebyly známé údaje o ní. I když by anonymní porod umožnil porod bezejmenného dítěte, nelze přijmout ženu bez anamnézy. Porod v takovýchto podmínkách tedy není možné provézt. Pokud žena odmítá udat své osobní údaje, je brána za nezištnou osobu a musí být přivolána Policie ČR, která její totožnost vyhledá. Od utajeného porodu by se porod anonymní lišil také tím, že by matka nebyla zapsána do rodného listu dítěte a dítě by tak nemělo ke své biologické matce žádný právní vztah. Byla by to pomoc ženám, které chtějí zplozené dítě donosit, ale po jeho narození se o něj nechtějí či nemohou starat a nechtějí být uvedené v rodném listě novorozence. Žena by dítě porodila, a to by bylo v co nejkratší době postoupeno rodině žádající o adopci.

Touto pomocí by se mohlo předejít porodům jinde, než ve zdravotnickém zařízení, a z toho plynoucímu úmrtí dětí. K zamyšlení je, zda by bylo ideální, kdyby byla v každém regionu taková porodnice a anonymní porod by zde byl umožněn, ale zatím tomu tak není. Varianta anonymního porodu ale zatím není právně kodifikována. Pokud tedy po porodu odejde matka z porodnice a dítě zde zanechá bez udání důvodu, je novorozenec považován za odložené dítě a pro tento stav již právní normy existují.

Co říci závěrem, myslím si, že je velice přínosné, že již v dnešní době jsou možná tato řešení, která umožňují ženám a jejich rodinám utajený porod. Zvláště došlo – li k otěhotnění třeba násilnou cestou nebo je–li nějak celkově ohrožena osobnost ženy, či její rodiny.

Zpracovala: Štěpánka Špilarová

Literatura: