Psychické příčiny poruch plodnosti
Psychické příčiny poruch plodnosti jsou nejčastějším tématem laických diskusí a představ. Podrobný rozbor situace v češtině najdete v knížce „Na cestě za dítětem“ (Galén 2009). Téma bylo v češtině rozebíráno také v ČT pořadu Sama doma dne 3.12.2008 a 20.10.2010.
V zahraničí se tématem nejvíce zabývá doc. Tewes Wischmann, psychoanalyticky orientovaný psychoterapeut z univerzity v Heidelbergu. Jeho nejnovější článek na toto téma najdete zde. Trochu starší verzí textu v angličtině je článek Psychogenic Infertility - Myths and Facts, který najdete přeložený do češtiny v časopise Psychosom 1/2011 od strany 36.
Němečtí autoři knížky Fertilitätsstörungen - psychosomatisch orientierte Diagnostik und Therapie jmenují tyto tři případy psychogenní infertility:
a) pár, ořestože byl poučen lékařem, dál praktikuje aktivity poškozující plodnost (trpí obezitou neo nadváhou, kouří, děla sporty vysoce náročné na výkon, atd, ...
b) pár nemá sexuální styk v plodných dnech,
c) pár neabsolvuje potřebnou léčbu, například nebylo uděláno spermiologické vyšetření.
Nejnovějším výzkumem zaměřeným na existenci psychogenní infertility je studie vedená prof. Jackie Boivin z UK. Cílem bylo zjistit, zda emocionální distres (deprese, úzkost) u žen před cyklem asistované reprodukce znamená snížení úspěšnosti léčby. Autoři provedli metaanalýzu 14 prospektivních studií (prospektivní studie znamená, že emocionální distres byl měřen PŘED léčbou. PAK se hledala souvislost úrovně stresu s úspěšností léčby). Součet všech žen z těch 14 studií byl 3583. Výsledky studie nevyznívají ve prospěch zažitého mýtu (stresuje se a proto nemůže otěhotnět), šance na otěhotnění nesouvisí s emocionálním distresem způsobeným poruchami plodnosti či jejich léčbou nebo jinými životnímu událostmi. Angličtináři si mohou přečíst abstrakt v elektronické verzi British Medical Journal.
Další podobnou studií je holandská studie Anxiety and depression have no influence on the cancellation and pregnancy rates of a first IVF or ICSI treatment. V prospektivní studii 783 žen začínajících léčbu asistovanou reprodukcí nenašli žádný vliv úzkosti nebo deprese na šance na těhotenství. Nenašli ani žádný vliv úzkosti a deprese na to, zda pacientka ukončí léčbu nebo dále pokračuje.
Z roku 2011 je dánská metaanalýza Stress, distress and outcome of assisted reproductive technology (ART): a meta-analysis - 31 prospektivních studií zaměřených na hledání vztahu mezi stresem a distresem a úspěchem asistované reprodukce u žen procházejících touto léčbou. Závěrem – autoři mluví o relativně limitovaných vlivu psychologického stresu a distresu na šance na otěhotnění metodami asistované reprodukce. Říkají, že – vycházejíce z výsledků studie – není možné všeobecně doporučovat psychologické intervence s cílem zvýšit šance na otěhotnění.
Někdo doporučuje jako vhodnou cestu k nalezení vnitřní rovnováhy jógu. Já osobně nejsem žádný jogín, ale dozvěděl jsem se o plnohodnotné náhradě.
V ČR jsme to zatí ještě nezaznamenali, ale zřejmě v okolních státech roste zájem o snížení výskytu opakovaných potratů pomocí tzv. Tender Loving Care", což mám být psychoterapie pomáhající udržet probíhající těhotenství. Na 17th International Congress of the International Society of Psychosomatic Obstetrics and Gynaecology o tom mluvil prof. Wischmann z Německa v přednášce nazvané "Recurrent abortiona and tender loving care (TLC): Is there any empirical evidence for the benefit of TLC?“. Jeho závěr je, že psychologická pomoc těmto párům je samozřejmě velmi důležitá, ale není prokázáno, že by vedla ke snížení výskytu opakovaných potratů.
I když je téma psychogenních poruch plodnosti velmi složité a problematické, neznamená to, že si myslím, že psycholog nemůže pomoci. Naopak. Nebojte se dojít zeptat , Adam se zeptat nebojí!
Naposledy upraveno 24.06.2013 10:43.
