Informační odbor
Podle zkušeností potvrzených výzkumy není nejčastější příčinou proč pár ukončí cestu za dítětem minimální šance na úspěch, ale psychické vyčerpání partnerů. Psychickému vyčerpání se dá předejít nebo ho aspoň zmírnit několika způsoby, ideálně jejich kombinací:
- realistickými očekáváními;
- nalezením způsobu, jak mít situaci ve vlastních rukou, tedy aktivním přístupem;
- dobrou komunikací především mezi partnery, ale také mezi partnery a zdravotníky, rodinami a dalšími více či méně blízkými osobami.
Nenaplňující se rodičovství není akutní stav, není nutné situaci ihned řešit, jako když se člověk rozseká na motorce. Je sice pravda, že s věkem se šance na biologické rodičovství snižují (jak u mužů, tak u žen) a že i pro žadatele o adopci jsou věková omezení. Ale nějakých pár měsíců nehraje žádnou roli. Doporučuji věnovat tyto měsíce důkladné přípravě. Je zajímavé, že při plánování dovolené nebo koupi auta člověk leží v prospektech, visí na internetu a ptá se kolegů, ale do víru reprodukční medicíny se často vrhá úplně přesně jako já na to jablko...
Nebudu v této sekci nabízet detailní popisy diagnostických a terapeutických procedur či žádosti o adopci; těch je plný web. Tady najdete základní mapy „Kudy kam“, „Za jakých okolností“ a „S jakou PR strategií“; posledně jmenovaná je nejdůležitější a – paradoxně – nejvíc podceňovaná. Dál tu najdete spoustu komentovaných odkazů na vhodné zdroje podrobnějších informací jak o léčbě , tak o adopci. Důležité také je aspoň trochu se zorientovat v právní stránce.
Všímejte si nejen obsahu webů, ale velmi pečlivě i vlastníků či provozovatelů webů. Obsah webu je samozřejmě významně ovlivněn majitelem; jeho filozofií a záměry. A málokteré odvětví je tak kontroverzní jako právě řešení poruch plodnosti....
A nezapomeňte od začátku o všem diskutovat s Evou! Vím dobře jak je to náročné, sám jsem se takovým diskusím úspěšně vyhýbal. Ale že to bylo úspěšné, se mi zdálo jen chvíli...
Pokud čte moje chlapské rady nějaká Eva, upozorňuji na to, že poměrně častý postup, kdy si Eva napřed – byť v dobrém úmyslu – oběhne svoje vyšetření a jednoho dne pak přijde za Adamem se slovy „u mě se nic nenašlo, máš přijít ty“, je nedůstojný. Takovou pozvánku chlap těžko přijme.
Mimochodem hledal jsem, kdo tedy vlastně má začít. Doktoři říkají, že vyšetření se má začínat „do Adama“, protože vyšetření muže je jednodušší a pravděpodobnost, že je porucha plodnosti u něj, je fifty-fifty (spíš vyšší). Jedním dechem ale dodávají, že nalezení poruchy u jednoho z partnerů neznamená, že se nemá vyšetřovat i druhý partner. Že je to naopak velká chyba. Takže začínat od Adama má důvody spíš v etiketě než v medicíně? Hledal jsem v knihách o vybraném chování. Píšou:
Při vstupu do objektů muž dává přednost ženě, otevře jí dveře a podrží je. V některých případech však jde první muž, a to tehdy, jedná-li se o prostory pro ženu neznámé, riskantní, neobvyklé, a kam by tedy muž měl ženu uvádět nebo ji dokonce chránit. Z tradice jsem patří restaurace. Muži uvádějí ženy do prostředí, která jsou jim bližší a naopak. Muž půjde napřed, když pár jde na fotbalový stadion, ale do cukrárny nebo obchodu s oděvy půjde první žena.
Jsem z toho jelen. Pracoviště reprodukční medicíny jsou určitě bližší ženě, i když tedy s cukrárnou to srovnání nesnese. Takže by měla jít první žena. Na druhou stranu jsou to určitě prostory pro ženu riskantní a jinak nepříjemná; čili by měl jít první muž. V dnešní době se ale ty role hodně mění, všude je přece samé gender; takže jaképak ohledy... Jenže v plození dětí jsou karty jasně rozdané, a to i v páru atomová fyzička + učitel z mateřské školky; gender – negender. Fyzicky je to prostě hlavně na ženách. Asi bych tedy volil roli muže/gentlemana/ochránce. I když dvakrát nadšeně se do ní nehrnu.
